Moje cesta s Motorovkou

Všechno začalo jedním špalkem a starou motorovou pilou. Z pár prvních neobratných řezů, které sotva připomínaly to, co jsem měl v hlavě, se postupně rodila vášeň, která mě dodnes nepustila. Řezbařina je pro mě hlavně koníček – způsob, jak si vyčistit hlavu, tvořit a nechávat po sobě něco hmatatelného.

Každý kmen pro mě znamená novou výzvu. Někdy z něj vznikne majestátní orel, jindy anděl, lavička se sochami nebo malá hračka pro radost. Učím se přímo na špalku – od hrubých řezů až po jemné detaily, které dodávají soše duši.

Motorová pila je pro mě spíš pero než nástroj. Každá socha, lavička či drobný výrobek vypráví kus mé cesty – od prvního nesmělého řezu až po dnešek, kdy vím, že i z obyčejného kmene dokážu vyřezat něco, co udělá radost a vydrží roky.